Dospívání a hranice

Máte pocit, že si nerozumíte s Vaším dítětem, že se Vám před očima mění?

Už nevíte, jak s ním komunikovat?

Hledáte míru ve stanovování výchovných hranic?

Máte pocit, že chování Vašeho dospívajícího dítěte je za hranicí běžného pubertálního chování?
 

Dospívání je proces, při kterém dochází k bouřlivým změnám v oblasti fyzického, psychického a sociálního vývoje dítěte. Hormonální změny nastartované pohlavním dospíváním jsou doprovázeny rozvojem rozumových schopností a často i emoční rozkolísaností.
Většina rodičů zažívá v tomto období pocity nejistoty, obav, hněvu nebo rozčarování. Rodiče vesměs vědí, že dospívání dětí může být náročným obdobím. A je přirozené, že přesto v těchto situacích bývají zaskočeni a znepokojeni, dosavadní výchovné přístupy selhávají. Jejich dítě se chová drze, přestává respektovat do této doby dodržovaná pravidla a mění se také jeho zájmy. Rodiče jsou náhle v praxi konfrontováni s tím, co dosud byla pouze teorie.

Doporučujeme

1. V jednání s dospívajícím usilujte o partnerský přístup. Mějte na paměti důstojnost svoji a svého dítěte.
2. V případě, že se s dospívajícím dostanete do konfliktu, nevstupujte do boje „kdo z koho“, kdo vyhraje. Zaměřte se na upevnění pravidel a výchovných limitů.
3. Buďte pozorní a respektujte potřebu dospívajícího se vymezit a osamostatňovat. Tento proces může být doprovázen silnými emocemi na obou stranách. Hledejte nové způsoby, jak svůj vztah s dítětem posílit a zůstat mu oporou.
4. Výchovné hranice je vhodné vytvářet dohodou a diskusí s dospívajícím. domluvě o pravidlech je však důležité, aby byla rodiči důsledně vyžadována.
5. Pokud dospívající limity překračuje, je vhodné mít vymyšlené následné kroky. Vždy musí být informován, pokud možno předem, co bude následovat.
6. Vyhrožování sankcemi, které rodič nemůže nebo nechce uplatnit, by neměl používat (např. zakazovat dítěti chodit na fotbal, když si přejeme, aby tam chodil). V dlouhodobém měřítku může dojít k situaci, že dospívající slova rodiče nebude brát vážně.
7. Nezapomeňte dospívajícího pochválit za to, co se mu daří.
8. Hledejte podporu pro sebe, abyste snáze zachovali klid.
9. Jsou situace, kdy chování svého dítěte vnímáte již za hranicí běžného dospívání. V tomto případě je vhodné jeho chování konzultovat s dětským psychologem, psychiatrem.