Online

Hodiny je online

Mobil v ruce při jídle, na toaletě, při učení, v autě… Zdá se, že dospívající bez něj téměř neexistují. Hodiny na sociálních sítích, nekonečné zprávy ve skupinových chatech, propařené večery na Xboxu. Obavy, zda je to „normální”, nebo už je to problém, zda neztrácí dítě kontakt s realitou a jak moc by měli rodiče zasahovat, běží hlavou většině rodičů. Obavy se vztahují zejména na školní výkon, soustředění, duševní zdraví, bezpečnost a vztahy.

Rozdílný pohled na technologie mezi generacemi není nic nového. Dnešní rodiče vyrůstali v době, kdy trávení času venku bylo běžnou normou, a jejich přirozenou reakcí je tedy porovnávání. Současní dospívající jsou však první generací, která vyrůstá ve světě, kde je online prostředí stejně samozřejmé jako to fyzické. Digitální prostor není jen prokrastinace. Je to i komunikace, zábava, sebevyjádření a často i práce, byť ta školní. To vše je třeba zohlednit. Zároveň to neznamená, že online svět je světem bez pravidel a limitů.

Nebojovat

Pokud se dítěti pokusíte „sebrat mobil“, pravděpodobně se dočkáte vzdoru. Lepší cestou je nabídnout mu alternativu, jakou může být například společná aktivita, která nebude vnímána jako „trest“, ale přirozená součást dne. „Pojď mi pomoct složit prádlo, připravit večeři…“ může znít banálně, ale zároveň umožňuje nenucený kontakt a rozhovor. Připravit se na „protočené oči” nebo odmítavé komentáře je určitě potřeba. Cílem není bojovat, ale naučit se společně v rodině a v době žít tak, aby byl digitální svět přínosem, ne hrozbou.

Doporučujeme

Jasná pravidla používání mobilu:

Zkuste s dětmi domluvit pravidla, kdy se mobily nepoužívají. Například u společného jídla, v posteli (před spaním, při probuzení), v autě, když se jede na kratší vzdálenost, třeba při rozvozu na kroužek a společný čas by se hodil spíše na popovídání si o prožitém dni. Možností je více, řiďte se svými hranicemi a také nechte navrhnout děti nějaká jejich pravidla.

Společně je pak dodržujte, trvejte na tom u dětí, ale respektujte je i vy sami, pokud chcete, aby byla závazná.

Nastavení hranic:

Skončil dítěti limit nebo jste ho požádali, aby mobil /zařízení už vypnul a setkáte se s odporem? Říká, že neví, jak jinak se zabavit? Vydržte. Navrhněte společné aktivity i když nejsou zrovna populární nebo nechte rozhodnutí co dělat na dceři, synovi. Nuda bývá skvělým zdrojem kreativity.

Společná práce (vykládání myčky, nákup, vaření a pod) je strávený čas, který ve chvíli, kdy se stane rutinou, může podpořit váš vztah, komunikaci a důvěru. Může se stát, že se dítě u těchto činností bude tvářit znuděně, prostřednictvím těchto činností se ale učí, ukládá si vzorec, jak se pracuje a vnímá, že chcete být s ním.

Úplné zákazy obvykle nefungují:

• Účinnější bývá najít společnou domluvu na čase, který je pro všechny přijatelný. Možná bude vyšší, než byste si představovali. Pravděpodobně ale bude naopak nižší než by si přály děti.
• Domluvte pravidla pro online hry směrem k času na nich strávených i směrem k bezpečí. Můžete trvat na tom, že vaše dítě nebude hrát online hry s nikým cizím, koho nezná i v reálném životě. Domluvte se, že hrát se může, až když jsou hotové povinnosti.
• Domluvte se, že pokud s nimi potřebujete mluvit, oslovíte je, aby vám věnovaly pozornost. Od nich pak požadujte, aby mobil na rozhovor s vámi odložily. Vy to tak dělejte také. I dospělí často dětem odpovídají „přes mobil u očí.”
• U sourozenců zohledňujte věk dětí při povolování času stráveného online. Čím mladší dítě, tím méně času. Starší dítě potřebuje vnímat, že má nějaké výhody oproti mladšímu.

Nejen čas, ale také obsah a kvalita:

Snažte se s dětmi mluvit a zjistit, k čemu především mobil používají, jak na něm čas tráví. Domluvte se, kolik čemu budou věnovat pozornosti.

Děti v dnešní době opravdu potřebují mobil (tablet, notebook) k práci do školy. Vyhledávají si informace, připravují prezentace, mají zadání úkolů nebo přípravy na různých online platformách. Zároveň pak potřebují i komunikovat s vrstevníky, sociální sítě pro ně mohou být odpočinkem a zábavou.

Důležité je ale ladit čas, který tím stráví. Domluvte se na tom, že pokud potřebovaly mobil k přípravě do školy, už pak volný čas na něm omezí a zkusí ho trávit jinak.

Zajímejte se o obsah, o hry a o komunikaci. Zahrajte si společně online hru nebo se zasmějte společně videu. Digitální svět můžete sdílet spolu i offline.

Být pozorný k tomu, jak se cítím:

Učte děti pozorovat, jak se cítí po nějakém čase stráveném scrollováním na sítích nebo hraním her. Po určitém čase přichází velká únava, vyčerpání, zahlcenost. Když se to dítě naučí vnímat, lépe pochopí, proč je dobré si čas online hlídat nebo přijmout pravidla, která společně nastavíte.

Sexting

Vychází z anglického slova texting a myslíme jím posílání textů, fotografií a videí se sexuálním obsahem prostřednictvím internetu. Děti si tak mohou s druhou osobou psát o sexuálním sbližování, sexuálních praktikách, mohou jim být zasílány fotografie obnažených osob nebo odkazy na pornovidea apod. Stejně tak bývají vyzývány, aby podobné materiály vytvářely a posílaly. Poté jsou fotografie a videa zveřejněna, rozeslána a dítě bývá pod pohrůžkou prozrazení nuceno zasílat další.

Kybergrooming

Kybergrooming znamená lákání dítěte na schůzku. Pachatel si vytipuje dítě, osloví je, projevuje zájem o něj, jeho koníčky, dlouhou dobu může pouze přátelsky komunikovat, aby v dítěti vzbudil důvěru, načež dítě, které ztratilo ostražitost, na schůzce zneužije ke svým účelům. Součástí bývá i sexting, snaha navázat spojenectví s dítětem, zjišťování informací o rodině, vztazích, které potom mohou být použity k vydírání dítěte.

Signály, že se dítě potýká s problémem na internetu např. je někdo vydírá.

• náhlá a výrazná změna chování dítěte, uzavření se do sebe, neklid, projevy stresu
• selhávání v běžných povinnostech (škola, zájmy)
• strach, smutek či neklid po přijetí sms zprávy, e-mailu
• na internetu tráví hodně času, snaží se obsah konverzací a toho, co na internetu dělá, tajit.
• naznačuje, že komunikuje s někým, koho v reálném životě nezná, že má „tajemství“, které nemůže říct
• jasným signálem je zhroucení a panika, když je začne agresor vydírat (např. že nahé fotky pošle rodičům, spolužákům)

Signály mohou být velmi nenápadné, a je pravděpodobné, že pokud se dítě samo nesvěří nebo dospělí neodhalí obsah konverzace s cizí osobou, můžete signály zaměnit s jakoukoliv jinou psychickou nepohodou nebo projevy puberty.

Doporučujeme

• Máte-li pouhé podezření, můžete téma naťuknout, např. „Všiml/a jsem si, že jsi byl úplně mimo, když jsi dostal tu zprávu. Děje se něco?“
• Jakkoliv vás může šokovat informace, kterou od dítěte získáte, je důležité v první řadě ocenit je za to, že se dokázalo svěřit, nebo že Vámi objevené informace nepopírá, např., „jsem rád, že jsi mi to řekl“, dejte pochopení, „dovedu si představit, jaký jsi měl strach, “, nevyčítejte mu, že to neřeklo hned.
• Pro děti to bývá moment velkého zostuzení a cítí se před dospělými nepříjemně. Sdělte dítěti, že chyby prostě někdy děláme všichni, dítě v tom nenecháte a společně budete hledat vhodné řešení.
• Ubezpečte dítě, že na vině je dospělý, který je kontaktoval. Nejspíš věděl, co dělá od samého začátku. Není v pořádku, že s ním někdo takto zacházel, překračuje tím zákon.
• Uchovejte konverzaci pro pozdější potřebu důkazních materiálů v případě trestného činu.
• Žádejte od dítěte, aby nevhodnou komunikaci ukončilo.
• Je vhodné se souběžně poradit o dalším postupu s odborníky (např. v poradně E-bezpeci.cz) nebo přímo kontaktujte odd. internetové kriminality Policie ČR
• Věnujte se zvýšeně dítěti a jeho pocitům, stavu, nebojte se odpovídat na otázky, které mohou přijít.